Máme tu další článek ze série #mojeknowhow. Jedná se o souhrn příspěvků a expertní pohled podnikatelů v rámci prostoru pro zviditelnění členů Vyhledávače ve facebookové skupině Společně nahoru (skupina pro růst vašeho byznysu).
Využijte know-how podnikatelů z Vyhledávače Společně nahoru.
Lucie Macášková – byznys a life koučka doporučuje polibte žábu na prameni své autenticity. Dozvíte se, co dělá naši prezentaci přitažlivou. Nechybí ani zamyšlení, proč vás nikdo nevidí a že tvorba ve flow není o neustálém tvoření.
Koukněte na jednotlivé příspěvky a inspirujte se.
1. Co dělá naši prezentaci přitažlivou?
Takovou, která k nám přivede lidi, kteří k nám patří?
Ať už to jsou klienti nebo třeba lidi, se kterými si máme co předat v osobním životě.
Zkoumám to už mnoho let. Ty nejlepší improvizace i vystoupení při mých studiích na DAMU byly ty, kdy jsme si dovolili být sami sebou. Nechali volně proudit naši energii i inspiraci. Vzpomínám si na období, kdy jsem řešila nějaké osobní věci a ty mě pohltily. Byla jsem taková… zaseklá. A při jedné improvizaci jsem chytla vlnu. Nabíjející vlnu své energie, která komunikovala s ostatními. A profesorka mi tehdy řekla. Skvělé, teď jste se změnila z unavené paní na štěně s vlhkým čumákem.
Přesně tak, podívejte se na děti, na psy. Když si hrají, jak září jejich oči. A přitom je každý jedinečný. A právě to my chceme v naší autentické prezentaci.
Je to naše energie, naše esence, která volně proudí. Je hravá, kreativní, vášnivá.
A u každého to vypadá jinak. Někdo bude hluboce klidný a jeho vášeň pocítíme z hloubky, z někoho bude proudit vášeň na všechny strany a strhne nás svou energií. A bude to ta esence, u které chceme být. Vždyť my to máme taky, někde v hloubce, cítíme, že to k nám patří.
Ten člověk nás přitahuje tím, že ta esence nám sedí. A je to ideální přítel nebo klient. Je to někdo, kdo do našeho života přijde na základě té esence, kterou ukážeme.
Občas se stane, že ji někde cestou ztratíme. Je někde hluboko v nás, ale je z různých důvodů schovaná. Naučili jsme se v minulosti, že ukázat se nám nevyplatilo. Ukázat sami sebe, jací jsme. Mohlo to způsobit třeba nepřijetí od rodičů, kteří říkali, že holčičky nebo chlapečkové tohle nedělaji a my jsme chtěli být hodní. A už nám to zůstalo.
- Proto při práci na AUTENTICKÉ PREZENTACI pracuji hodně s nastavením mindsetu, odstranění bloků v nevědomí. Proud se odšpuntuje. A pak už si můžeme hrát s tím, že třeba nacvičíme elevator pitch nebo prvky prezentace, budeme vnímat naše tělo, pracovat na hlase a postoji. To už jsou takové libůstky, které naši autentickou sebeprezentaci vyšperkují. A i ty klientům předávám, pokud chtějí.
A co také mluví pro to, abychom to dokázali objevit? Je to totiž zábava. I při sebeprezentaci si můžeme hrát, protože když si dovolíte ukázat se autenticky, tak věřte, že vás to také bude bavit.
Pokud máte chuť spojit se se svým autentickým já, které chce být viděno, napište mi.

2. Polibte žábu na prameni své autenticity
Autentická prezentace je přitažlivá, zábavná a svobodná. Nikdo nechce mluvící hlavy s nasazenými maskami. Zvlášť v době AI, kdy si můžete klidně takovou mluvicí hlavu sama sebe vytvořit.
A nejen prezentace. I my jsme autentičtí nejlepší. Ostatně když jsme sami sebou, nemusíme řešit, jestli se chovat tak či onak.
Víme to, cítíme to, chtěli bychom, ale drhne to. Jako bychom chtěli tryskat nebo alespoň volně téct jako studánka a proud je zanesený a nebo tam sedí žába.
Ten proud je potřeba uvolnit. Kontaktovat se sám/sama se sebou, s tím, kdo opravdu jsme. Na to jsou různá cvičení i techniky, jde to krásně očistit. „Neřeším kameru, světlo, prostě přijde inspirace a točím. Někdy mi téma chvíli roste uvnitř a pak to přijde. Je to osvobozující, lehké a baví mě to,“ napsala mi Markéta po jednom z našich sezení.
Jako byste žábu na prameni políbili a tím se stalo kouzlo. Ono to políbení ostatně není až tak daleko od pravdy, protože abychom se mohli našeho bloku opravdu zbavit, je dobré ho poznat a využít zkušenost, kterou jsme prošli proto, abychom mohli předat ještě o kus víc bohatství v sobě.
Jednou z technik, kdy se můžeme potkat sami se sebou je, když rozproudíme kreativitu, děláme něco, co nás baví a do čeho se ponoříme. Skvěle funguje tanec nebo cokoli, co vás baví. Máte něco takového, co vám zaručeně funguje? Podělte se, při čem jste ve flow.
Pokud byste chtěli políbit svou žábu na prameni, můžeme se na to podívat. V rámci spolupráce ráda pracuji i s kreativními technikami, divadlem, ve kterém přidáme kapku hry i sebepoznání, pokud byste si kromě přetavení bloku v krásnou princeznu chtěli ještě více hrát a trénovat. Napište mi a domluvíme se.

3. Sebeprezentace jako tanec mezi autenticitou a kreativitou
Dnes je tu první jarní den – čas probuzení, nových začátků a lehkosti. A přesně tak bychom mohli přistupovat i k naší sebeprezentaci. Už jsem psala o autenticitě, která je základem všeho, nejen sebeprezentace.
Podnikání je o mnoha činnostech, které musíme zvládnout. A sebeprezentace je jedna z nich, do které můžeme vnést kreativitu a hravost, užívat si proces a tak nechat proudit naši energii.
Představte si, že vaše sebeprezentace je jako jarní zahrada. Autenticita je půda, ze které všechno roste. Co přidat semínka kreativity, hravosti a lehkosti? Budete se bavit vy i vaše publikum!
Jeden tip, který hravost nejen rozproudí, ale také vám dodá energii:
Zkuste si improvizaci před zrcadlem. Postavte se před zrcadlo a začněte mluvit o tom, co děláte, kým jste a proč to děláte. A neberte se vážně.
- První kolo: Říkejte to jako váš oblíbený komik nebo improvizátor.
- Druhé kolo: Představte si, že jste vypravěč pohádky a vaše služby jsou kouzelným příběhem.
- Třetí kolo: Zkuste to jako, kdybyste moderovali zábavnou show – s nadšením, gesty a úsměvem.
Jaká poloha vám vyhovuje? Dá se něco z toho vnést do vaší sebeprezentace, ať už při psaní nebo natáčení videa? Až si tuto hru užijete, zkuste něco z toho přenést do své skutečné sebeprezentace. Stačí jen část, postoj těla, uvolněnost, úsměv, příběh.
Když si hrajete, uvolníte se. A když jste uvolnění, jste autentičtí. A když jste autentičtí, lidé vás vnímají jako skutečné, sympatické a zapamatovatelné.
A pokud si chcete tuto dovednost rozvinout ještě víc, ráda vás provedu na osobní konzultaci. Společně můžeme probudit vaši sebeprezentaci k životu a udělat z ní zážitek, který bude bavit vás i vaše publikum.
Protože sebeprezentace není jen o tom, co říkáte. Je to o tom, jak to říkáte – a hlavně, jestli si to užíváte.
PS: Nezapomeňte, že i hravost je jako sval, tréninkem to bude lehčí a lehčí.
PS2: Hravost není o výsledku, ale o procesu. Důležité je, že si to užijete vy sami. A když se bavíte vy, baví se i ostatní.

4. Proč vás nikdo nevidí? Aneb konec sebesabotáže!
Představte si, že děláte všechno správně . Píšete pravidelně příspěvky , natáčíte videa, jste aktivní ve skupinách… a výsledek? Ticho. Nula. Jako by vás online svět ignoroval.
Připomíná vám to něco? Mně ano.
Taky jsem si myslela, že když budu dokonalá a budu makat, svět to ocení. Psala jsem články jako o život, plánovala strategie, a přesto mi unikalo, proč to nefunguje. Až jednou – při práci s klientkou na jejím sebevědomí – mi došlo, že i já mám v nevědomí uložený jeden malý (ale mocný) program:
„Když budeš moc vidět, budeš terčem.“
Aha! I já tohle mám, i když jsem si už tolik věcí zpracovala?
Najednou mi to dávalo smysl. Situace, kdy jsem zářila a byla úspěšná – a pár lidí se slítlo jako vosy. Takže co to dělalo s mou sebeprezentací? Moje nevědomí, jako mocný strážce, mě chránilo před stejnou situací. A tak jsem sabotovala vlastní úspěch – třeba tím, že jsem psala skvělé příspěvky, ale vždycky jsem tak trošku ubrala té záře.
Jak poznat své sabotéry?
Zkuste si odpovědět na otázku: „Co by se stalo, kdybych byla opravdu vidět?“
A nechte k sobě přijít odpovědi.
Možná uslyšíte:
- „Lidé by mě soudili.“
- „Nezvládla bych to.“
- „Vyniknout znamená opustit svou rodinu.“
- „Úspěch znamená, že mě partner nebude mít rád, protože musí být úspěšnější.“ (Ano, i to se stává. A může to být ještě úplně jiné.)
Tyto odpovědi nejsou náhoda. Jsou to vaše nevědomá přesvědčení, která vám šeptají:
„Hele, tady je to nebezpečné. Radši zůstaň malá.“
Co s tím?
Nevědomí je chytré. Nechce nám ublížit – jen nás chrání. Ale my už nejsme ty malé holky, které potřebují schovávat.
Můžeme si dovolit zářit.
Co jste u sebe odhalili?
Podělte se – už jen to, že v tom nejsme sami, dělá divy.
A pokud potřebujete pomoci přepsat tato přesvědčení nebo rozproudit svou energii, ozvěte se . Můžeme si i zavolat – 20 minut poznávacího hovoru, kdy zjistíme, jak vám můžu pomoci, je zdarma

5. Tvorba ve flow není o neustálém tvoření
Chci si uvařit čaj a zalézt si s ním do ticha. Bez výčitek, že nic netvořím, že nejsem aktivní, že bych měla něco sdílet. Vím, že tohle je přesně ten moment, kdy jsem nejvíc v sobě. Kdy se přepíná energie z „musím“ do „nemusím, ale můžu“. A že právě tohle učím i svoje klientky.
Ne učit se tlačit. Ale slyšet sebe. Rozpoznat, co je moje a co jsem si jen převzala jako “tak se to má dělat”.
Protože to nás učili.
Být připravená. Jít přes sebe. Ukázat se i tehdy, když je toho moc.
Jenže když stavím podnikání na sobě, na své pravdě a energii, nemůžu pořád jen dávat. Nejde sdílet z prázdného prostoru. A nejde se ladit na ostatní, když se nejsem naladěná na sebe.
Je zajímavé, že přesně ve chvílích, kdy se na chvíli zastavím a dovolím si nic netvořit, začnu být zpátky ve svém středu. V prostoru, odkud to začne plynout samo. Bez tlaku. Bez námahy. Bez myšlenky, že bych měla být někým jiným.
A právě tohle je pro mě i klíč k sebeprezentaci ve flow. Neučím svoje klientky, že musí být vidět za každou cenu. Ani že musí být produktivní každý den. Ale když se rozhodnou tvořit, jdeme se spolu podívat na to, co jim v tom brání. Co jim uvnitř říká, že „to nejde“, „je to moc“, nebo že „ještě nejsou dost připravené“.
A pak začneme přepisovat. Ne silou, ale jemně, v tempu, které unese náš systém.
Tohle není lenost. To je návrat. A když se v tom najdete, víte, že vlastně nikdy nejste mimo – že jste jen potřebovali dočerpat uvnitř sebe.
A potom se třeba překvapivě a lehce objeví nové sdílení. Nový příspěvek. Nový impuls. Ale tentokrát už ne jako reakce na tlak, ale jako pokračování z naší vnitřní pravdy.
A jak to máte vy? Dovolujete si vypnout, když potřebujete? Nebo spíš čekáte, až „už to fakt nejde“ a odpadnete?
Lucie Macášková – byznys a life koučka
Těšte se na další články a inspirujte se každý čtvrtek ve facebookové skupině Společně nahoru příspěvky s #mojeknowhow.











