Máme tu další článek ze série #mojeknowhow. Jedná se o souhrn příspěvků a expertní pohled podnikatelů v rámci prostoru pro zviditelnění členů Vyhledávače ve facebookové skupině Společně nahoru (skupina pro růst vašeho byznysu).
Využijte know-how podnikatelů z Vyhledávače Společně nahoru.
Mgr. Mária Chvajová Staňková – advokátka doporučuje mít povinné údaje na webu. Dozvíte se jak na prodej digitálních produktů na splátky, odstoupení od smlouvy a proč si zkontrolovat obchodní podmínky a nesbírat kontakty na internetu.
Koukněte na jednotlivé příspěvky a inspirujte se.
1. Web a povinné údaje
Často na webových stránkách vídám chyby v povinně uváděných údajích. Často o tomto tématu mluvím.
Proto můj první článek ze série „Podnikání na internetu a právo“, kterou připravuji ve spolupráci s portálem GDPR.cz, je právě o této problematice.
Jaké údaje byste měli uvádět na svých webových stránkách?
Jako základ je třeba uvádět:
- Jméno, pod kterým podnikáte
- Místo podnikání / Sídlo
- Údaj o zápisu do živnostenského rejstříku nebo jiné evidence
- Identifikující údaj (IČO) a v případě plátců DPH také DIČ
Jak to máte vy? Máte na svých stránkách tyto údaje v kontaktech, uvádíte je na zvláštní podstránce, v zápatí stránky?
Plné znění článku „Podnikání na internetu a právo: Co musí podnikatel zveřejnit na webu?“ najdete tady.
Pokud byste chtěli zkontrolovat, zda váš web splňuje všechny potřebné právní náležitosti, ráda se na to podívám v rámci mé služby Právní audit webu. Více o ní najdete tady.
2. Prodej digitálních produktů na splátky
Ve své praxi advokátky, která poskytuje poradenství v oblasti online podnikání, se často setkávám s otázkami na splátkový prodej.
- Nastavit prodej na splátky u digitálních produktů není v zásadě z právního hlediska moc složité.
- Zákon (konkrétně tedy občanský zákoník, který tuto oblasti právně upravuje) nevyžaduje pro dohodu o splátkách písemnou formu.
- Ale je opravdu žádoucí pro domluvu mezi poskytovatelem služby (digitálního produktu) a jeho zákazníků stanovit jasný, jednoznačný a ani jednou ze smluvních stran nezpochybnitelný rámec), kterým se budou při úhradě ceny produktu ve splátkách řídit.
A jaká by měla být forma sjednání splátek?
- Obecná úprava v obchodních podmínkách – v těch se stanoví obecný rámec pro úpravu splátek. Tedy jednak to, že takovou možnost poskytovatel služeb vůbec nabízí. Dále jak bude dohoda o splátkách uzavřena (zda v rámci objednávky bude umožněna ve formuláři, ve kterém se řeší samotný prodej, či zvlášť, na základě dohody). Pokud zvlášť, na základě dohody, tak v jaké bude formě a jak bude tato dohoda uzavřena.
- V online prostřední není úplně praktické (a poskytovatelé to sami nechtějí) uzavírat písemné dohody. A to jak prezenční (kdy se podnikatel a jeho zákazník setkají a uzavřou dohodu o splátkách osobně), či na dálku, kdy poskytovatel zašle zákazníkovi návrh dohody, zákazník ji podepíše, zašle poskytovateli, ten dohodu opatří svým podpisem a pošle zpět zákazníkovi). Jako ideální se pak jeví obvykle forma, kdy se návrh dohody o splátkách mezi stranami sdílí v e-mailové komunikaci. V rámci e-mailové komunikace je třeba mezi stranami dospět k jednoznačnému konsensu o obsahu takové dohody, tedy smluvní strany buďto sdílí nascanovanou dohodu s podpisy smluvních stran nebo v textu e-mailu jednoznačně a přesně vyjádří svou vůli být obsahem takové dohody bezvýhradně zavázán.
- Dále je třeba možné využít dalších kontraktačních nástrojů – zaručený elektronický podpis, domluva, zaslání dohody prostřednictvím datové schránky apod.
Obsahem dohody o splátkách by primárně mělo být určení, jaká je cena produktu a vůle stran umožnit / hradit cenu ve splátkách.
Případně sjednat navýšení při splátkovém prodeji.
Dále by v dohodě měly být upřesněny splátky (tedy vlastní splátkový kalendář), a to co do výše částky a data splatnosti jednotlivé splátky (dále také forma úhrady, není-li stanovena v obchodních podmínkách, na které by se taková dohoda o splátkách mohla či měla odkazovat).
Forma úhrady u splátkového prodeje digitálních produktů bývá téměř vždy formou bankovního převodem, ale je možné i nastavit opakovanou platbu kartou.
Splátky při prodeji digitálního obsahu jsme také probírali ve skupině Posviťme si: Právo pro online podnikání a GDPR.
3. Kontrola obchodních podmínek
Uvádíte v obchodních podmínkách
- adresu sídla (místa podnikání)
- telefonní číslo
- a adresu pro doručování elektronické pošty?
Pokud ne, doporučuji bezodkladně napravit. Je to jedno z povinných sdělení při prodeji přes internet (distančním způsobem) podle § 1820 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, které musíte svým zákazníkům (spotřebitelům) sdělit před uzavřením smlouvy.
Kdo to zkontroloval a má to správně? Potřebujete refresh obchodních podmínek? Jsem tu pro vás.
4. Odstoupení od smlouvy o poskytování digitálního obsahu
POZOR POZOR, velmi důležité právní téma.
Nové čtení pro podnikatele na internetu. Tentokrát na téma Odstoupení od smlouvy o poskytování digitálního obsahu.
Pro portál GDPR.cz jsem připravila nový článek na téma odstupování spotřebitelů od smlouvy o poskytování digitálního obsahu.
Novou právní úpravu v této oblasti přinesla „tlačítková novela“ a dosud vídám nesprávná nastavení nebo nesprávně upravené obchodní podmínky či smlouvy.
Pokud poskytujete digitální obsah, je to povinné čtení. K článku si vezměte k ruce své obchodní podmínky a doporučuji také zkontrolovat (nebo rovnou nastavit) objednávkový formulář.
5. Nesbírejte kontakty pro e-mailing nebo telemarketing na internetu
V rámci diskuse v této skupině zazněl dotaz: „Je možné (a za jakých podmínek) sbírat kontaktní údaje (e-mailové adresy a telefonní čísla) na internetu a oslovovat je s e-mailovými či telefonickými nabídkami?“
Odpověď je stručná a jednoduchá.
❌ NE.
Pro zpracování osobních údajů musíte mít vždy právní důvod. A tím podle nařízení GDPR jsou:
- Právní předpisy
- Smlouva
- Souhlas
- Oprávněný zájem
Pokud nemáte právní důvod a stanovený účel zpracování, údaje jednoduše podle právních předpisů zpracovat nesmíte.
Osobní údaje na internetu (např. e-mailové adresy v kontaktních údajích podnikatelů, v různých katalozích a podobně) nejsou zveřejňovány za účelem rozesílky jakýchkoliv obchodních sdělení (nebo za účelem telemarketingu). Účel jejich zveřejnění je obvykle poskytnutí kontaktu za účelem komunikace o nabídce daného subjektu údajů, ne naopak.
Pokud takové zveřejněné údaje sbíráte, řadíte do databází a obesíláte či využíváte za účelem telemarketingu, jednáte v rozporu s právními předpisy.
- Kontroluje to Úřad pro ochranu osobních údajů. A pokutuje.
- E-mailové nástroje umí takovéto databáze často rozpoznat. A nechtějí vám pak realizovat rozesílku.
Pokud nechcete pokutu a problémy, tak tohle jednoduše nedělejte. Více o mně a mé práci najdete ZDE.
Mgr. Mária Chvajová Staňková – advokátka
Těšte se na další články a inspirujte se každý čtvrtek ve facebookové skupině Společně nahoru příspěvky s #mojeknowhow.
