Máme tu další článek ze série #mojeknowhow. Jedná se o souhrn příspěvků a expertní pohled podnikatelů v rámci prostoru pro zviditelnění členů Vyhledávače ve facebookové skupině Společně nahoru (skupina pro růst vašeho byznysu).
Využijte know-how podnikatelů z Vyhledávače Společně nahoru.
Alexandra Zikmundová – průvodkyně podvědomím doporučuje věnovat pozornost svému datu narození. Dozvíte se, co člověka vede k drogám. Nechybí sdílení k tématu křivdy a nadpozemské evidence.
Koukněte na jednotlivé příspěvky a inspirujte se.
1. Žena, která brala 10 let drogy – pervitin, jehlou
Co k tomu člověka přivede?
Každý má jistě své vlastní důvody, tato úžasná žena si byla nejistá.
Zdánlivě nenápadná nejistota, která se nezdá být nebezpečná, nás může dovést na místa, kde sami být nechceme a stáváme se něčím, co je na hony vzdálené od nás samých.
Kde jsem vzala tento příběh? Od úžasné a statečné ženy, která je nyní rok bez drog, jejíž příběh mi zní hlavou a nenechá se utišit.
- Jak přezíravá jsem já sama byla k narkomanům.
- Podvědomě jsem se jich jistým způsobem bála.
- Nechápala jsem, co každý den zažívají.
Pak mi ale do cesty přišla tato úžasná žena s moudrostí, odvahou a darem poskládat pocity do vět, kterým každý porozumí.
Byl to její příběh, který mi otevřel oči i srdce.
Dříve to moc dobře věděli, vyprávěli si příběhy, tvořili legendy a bavili se mezi sebou. V dnešní době jsme možná trochu zapomněli a proto připomínám to, na co jsem sama pozapomněla.
Jak lidské příběhy mohou léčit nás všechny jen tím, že si je vyslechneme.
Poslouchejme příběhy, ptejme se blízkých, nechme si změnit úhly pohledu.
Suď a budeš souzen.
Krásné vyjádření, ale málo kdo dokáže skutečně žít bez předsudků.
Já soudila a nestydím se za to, jen vím, že to už není cesta, po které chci dál jít.
Pokud chceš zažít příběhy psané životem, zvu tě k záznamu webináře, který jsme pořádaly s Renata Otysová, a který byl natolik silný, že nám stále chodí děkovné zprávy. Pravda je, že to my děkujeme těm ženám.
2. NADPOZEMSKÁ EVIDENCE
Věděla jsi, že existuje nadpozemská evidence a že se v ní také dá číst?
Evidence skládaná zřejmě nejen z čísel, ale já vím nyní jen o této.
Je to naše datum narození, jež v kombinaci s datem narození rodičů udělá zajímavý matematický celek, který když se rozklíčuje, lze v té nadpozemské evidenci číst.
KDO MÁ PŘÍSTUP K NADPOZEMSKÉ EVIDENCI A VIDÍ PLÁN DUŠE?
Existují lidé, kteří to dokáží rozklíčovat a vidět tím plán „duše“, jako je Renata Otysová.
Co je v evidenci napsané?
Jsou tam všechny naše programy/vzorce chování.
Kde se programy berou a co nám skutečně způsobují?
Tím, že nám jsou neznámé, tak hledáme cesty, jak je objevit. Důvody jsou různé, někteří chtějí více poznat sebe sama, jiným dává naději, že díky odhalení je mohou měnit.
Jak to s nimi je?
Některé už s námi sem přišly, a to tak, že jsme věděli – to a to si chci/potřebuji odžít, naučit se, překonat, poznat… a proto si beru tento „batoh programů“ do tohoto života.
Sestoupíme sem na Zemi a cestou si vezmeme svůj batůžek, ten se nám rozptýlí do celého našeho pole/systému, (zase záleží co upřednostňuješ já používám „pole“) a odpojí nás od té nadpozemské síly.
Tím se otevře dokořán brána zápisů dalších „programů“, která si ukládáme do svého „pole“.
Zápisy plynou z prostředí, kultury, rodiny, autorit, systému, událostí, zkrátka všeho co a kde žijeme. V nejvyšší míře zapisujeme jako děti (do 7 let), ale protože jsme živí, tak stejné živá máme i naše pole, tedy zápisy probíhají stále, i když už je ta brána dost přivřená.
Našla jsem zkratku z toho všeho – mám 2 možné cesty
- změna klíčových, tedy těch nosných programů, aby ty okolní mohly popadat, protože jedno podporuje druhé (já si je představuji jako do sebe zaklesnuté drátky).
- jít za všechny ty programy, až k samotné velikosti nás samých, až k naší „duši“ a žít z jejího nekonečného potenciálu a svobody.
Cesta je vždy volena podle míry připravení v daném tématu. Tedy podle potřeby jsem průvodkyně podvědomím nebo průvodkyně duší.
Míra připravení jsou jako kroky, které nás přibližují a nebo oddalují od NÁS („duše“).
Jedno je jisté, čím blíže „duši“ jsme (nebo také lze říci svého středu), tím dál jsme od vzorců a tím svobodnější život můžeme mít.
Celý článek je na mém novém blogu.
Pro podporu nejrychlejší možné cesty, jsme vytvořily s Renatkou BEZPEČNOU BUBLINU – přijď si pro svou odpověď a rychlé spojení se s duší.
3. Co o tobě říká den tvého narození?
Dny narození v sobě nesou neskutečné informace, Renata Otysová v nich umí číst a rozklíčovala jednotlivé dny narození, pro naší FB skupinu Rozklíčování života.
Já jsem pak Renatky rozklíčování natočila na video a pokud tě zajímá, co ukrývá den tvého narození, tak v naší skupině, i na YouTube, jsou všechny dny.
Nyní tedy sdílím ne své, ale Renatky know-how v podobě 1. dne narození.
Koukněte na video ZDE.
4. KŘIVDA
S Renata Otysová máme ve skupině Rozklíčování života živá vysílání a poslední bylo na téma KŘIVDA.
Sdílíme tak své know-how z praxe.
Pokud tě téma zajímá, video je tady zdarma ke spuštění.
5. PROČ ZROVNA JÁ
Znáš ten pocit, že celý svět a snad i celý vesmír stojí proti tobě?
Život je ve své pestrosti velmi zajímavý, a to především v tom, že ti předloží mnoho dobrého, ale protože vše musí být vyvážené, tak i mnoho těžkého.
Své těžkosti jsem NE vždy zvládla dobře.
- S odstupem času vím, že to bylo proto, že jsem neznala svůj směr.
- Bloudila jsem, šla jsem doprava a když to tam nešlo, tak jsem šla doleva.
Ale jaksi jsem přehlédla, že je cesta rovně.
Každý den máme mnoho povinností a dnešní přeinformovaná doba nám spíše udělá větší guláš v hlavě (alespoň já to tak měla).
Když jsem potkala Renata Otysová (karmaložka) absolutně jsem netušila, co vše bude následovat (jak bych také mohla).
Vysvětlila mi, že vše mám zapsáno v datu narození a rozklíčovala, co je tam pro mě ukryto.
Ne moje realita nyní není jen zalitá sluncem, nebudím se každý den s úsměvem a taky nepotkávám jednorožce ve snech, ale mám něco mnohem více.
Mám jasný směr, vím přesně proč jsem se na tento svět narodila a přestala jsem pobíhat
jak splašené kuře z jednoho směru do druhého.
To celé mi přineslo mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. Protože
- vím, co je pro mě a poprvé poznám, co pro mě není (včetně lidí)
- vím, že to, jak to niterně chci, je v pořádku a ostatním je po tom houby (nejen v hlavě, cítím to tak)
- vím, jaké je mé poslání (to neznamená, že to je snadná cesta, ale je má a konečně po ní jdu)
- vím, jaké jsou mé talenty a dary, ale hlavně vím, jak je aktivovat a kultivovat
- vím, jak to dopadne, když svou cestou nepůjdu a také vím, jak to dopadne, když se na ní budu držet
Tedy za mě největším problémem je ztracenost.
Vidím to nejen ze své zkušenosti, ale i u svých klientů – něco chtějí a vzápětí řeknou „ALE…“
Protože nemají jasnou cestu.
Tedy pokud taky občas takhle bloudíš, zeptej se sama sebe, co ty skutečně a opravdu chceš žít a k tomu se vracej u tvých voleb a především na tvých rozcestí.
A pokud to stále neuvidíš, jako jsem to měla já, přijď za námi do „Bubliny„, kterou máme spolu s Renatkou.
Alexandra Zikmundová – průvodkyně podvědomím
Těšte se na další články a inspirujte se každý čtvrtek ve facebookové skupině Společně nahoru příspěvky s #mojeknowhow.
